Města, která stojí ve stínu slavných sousedů
Severní Itálie patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším regionům Evropy. Podle italského statistického úřadu ISTAT a regionálních turistických dat míří největší část zahraničních návštěvníků do Milána, Benátek, Verony, kolem jezera Garda a k jezeru Como. Jenže mezi těmito magnety leží města, která nabízejí podobně silný zážitek, ale bez front u památek a bez cen, které v hlavní sezoně vystřelují vzhůru.
Typickým příkladem je Bergamo v Lombardii. Leží asi 50 kilometrů od Milána, má dvě tváře – dolní moderní město a historické horní město Città Alta, které chrání benátské hradby zapsané na seznamu UNESCO. Zatímco Milán přitahuje módou a byznysem, Bergamo nabízí kompaktní centrum, kde se dá pěšky projít hlavní část dne. Městská lanovka spojuje obě části a funguje už od 19. století. Turista tu navíc často zaplatí za ubytování méně než v Miláně, přestože je vlakem dostupný zhruba za 50 minut.
Podobně přehlížená je Parma, město v regionu Emilia-Romagna, známé sýrem parmigiano reggiano a parmskou šunkou. Pro běžného návštěvníka je zajímavá i tím, že má výrazně klidnější atmosféru než Bologna nebo Florencie, ale přitom nabízí katedrálu s freskami Correggia, baptisterium z růžového mramoru a silnou gastronomickou scénu. Parma má přibližně 200 tisíc obyvatel a patří mezi města, kde se turistický ruch stále drží v rozumných mezích.
Bergamo: renesanční hradby, lanovka a výhled na Alpy
Bergamo je jedním z nejlepších příkladů města, které si zachovalo historický ráz a přitom není turisticky přetížené. Horní město Città Alta obklopují více než šest kilometrů dlouhé benátské hradby ze 16. století. Díky nim se Bergamo dostalo na seznam světového dědictví UNESCO. V praxi to znamená, že návštěvník může během jednoho dne projít náměstí Piazza Vecchia, baziliku Santa Maria Maggiore, kapli Colleoni i městské hradby s výhledy na okolní rovinu.
Prakticky důležitá je i dostupnost. Z letiště Orio al Serio, které patří mezi hlavní nízkonákladové uzly v Itálii, je centrum Bergama vzdálené jen několik kilometrů. To z něj dělá vhodnou zastávku i pro cestující, kteří přilétají do Milána, ale nechtějí hned zamířit do přeplněného centra. Vlakem se dá pokračovat do Milána, Brescie nebo na sever k jezerům. Pro jednodenní nebo dvoudenní pobyt je Bergamo ideální právě díky malé rozloze a dobré orientaci.
Na rozdíl od řady slavných italských měst tu stále funguje běžný městský život. V kavárnách a pekárnách v dolní části města sedí místní, ne jen turisté. Ubytování mimo hlavní sezonu bývá levnější než v Benátkách či Miláně, a i v létě lze najít dostupnější penziony v širším centru. Pokud někdo hledá město s památkami, ale bez pocitu přeplněného muzea pod širým nebem, Bergamo patří k nejpraktičtějším volbám.
Parma a Modena: gastronomie jako hlavní důvod cesty
Emilia-Romagna je jedním z nejsilnějších italských regionů, pokud jde o jídlo, a Parma s Modenou jsou jeho nejčastěji opomíjené zastávky. Parma je spojována s výrobou parmské šunky a sýra parmigiano reggiano, Modena zase s tradičním balzamikovým octem a automobilovou historií, protože v okolí sídlí Ferrari, Maserati i Pagani. Města od sebe dělí zhruba 30 minut jízdy vlakem, takže je lze spojit do jednoho itineráře.
V Parmě stojí za pozornost především komplex Piazza del Duomo. Katedrála z 11. století ukrývá fresky Correggia, které patří k vrcholům vrcholné renesance v severní Itálii. Hned vedle stojí osmiboké baptisterium z roku 1196, jedno z nejvýznamnějších románsko-gotických děl v zemi. Město má přitom přehledné centrum, kde se většina hlavních bodů dá obejít pěšky během několika hodin.
Modena zase láká méně na památky než na atmosféru a kuchyni. Na seznamu UNESCO je její katedrála, Piazza Grande a městská věž Ghirlandina. V praxi je ale pro návštěvníka stejně důležitý trh Mercato Albinelli, kde se prodávají sýry, těstoviny, uzeniny a další regionální produkty. Pokud někdo cestuje kvůli gastronomii, Modena nabízí jednu z nejsilnějších koncentrací tradičních podniků v severní Itálii. I zde platí, že ceny ubytování bývají přijatelnější než v hlavních turistických centrech.
Vicenza a Padova: města, která spojuje architektura i univerzitní život
Jen krátká jízda vlakem od Benátek leží dvě města, která často zůstávají ve stínu laguny, přestože mají jasnou identitu. Vicenza je spojena s architektem Andreou Palladiem, jehož stavby ovlivnily podobu evropské architektury od 16. století dál. Město je zapsané na seznamu UNESCO právě kvůli palladiánským vilám a městským palácům. Nejznámější je Teatro Olimpico, nejstarší dochované kryté kamenné divadlo na světě, dokončené v roce 1585.
Vicenza je vhodná pro návštěvníky, kteří chtějí vidět špičkovou architekturu bez davů. Z Benátek sem jede vlak přibližně hodinu, z Verony zhruba 40 minut. Centrum je kompaktní a dá se projít za jeden den, ale na delší pobyt láká také okolím s venkovskými vilami a menšími vinicemi.
Padova má jiný charakter. Je jedním z nejstarších univerzitních měst v Evropě, univerzita zde byla založena v roce 1222. Hlavním magnetem je kaple Scrovegni s freskami Giotta, které patří k zásadním dílům evropského malířství. Vedle toho stojí rozsáhlá bazilika svatého Antonína a historická botanická zahrada, nejstarší univerzitní botanická zahrada na světě, založená v roce 1545. Padova navíc leží na důležité železniční trase mezi Benátkami a Milánem, takže se do ní snadno dostanou i cestovatelé bez auta.
Pro turisty, kteří chtějí kombinovat kulturu a městský život, je Padova výhodná i tím, že má živé bary, kavárny a trhy, ale není tak závislá na sezonní turistice jako Benátky. To z ní dělá vhodnou základnu pro výlety do okolí i pro kratší pracovní pobyty s přesahem do poznávacího cestování.
Brescia, Mantova a jezera bez hlavních davů
Na mapě severní Itálie existují i města, která turisty často míjejí mezi Milánem, Veronou a Benátkami, a přitom stojí za samostatnou zastávku. Brescia je jedním z nich. Má římské fórum, dobře dochované muzeum Santa Giulia, hrad na kopci a také status UNESCO díky komplexu Longobardi v Itálii. Leží asi 90 kilometrů od Milána a je výchozím bodem pro cesty k jezeru Iseo, které je menší, klidnější a méně komerční než Garda nebo Como.
Mantova v regionu Lombardie je zase příkladem města, které působí skoro jako skanzen renesančního dvora, ale bez masového turismu. Rod Gonzagů tu po staletí budoval paláce a sbírky a výsledkem je město s Palácem dóžat, Palazzo Te a trojicí umělých jezer kolem historického jádra. Mantova byla v roce 2016 vyhlášena italským hlavním městem kultury a dlouhodobě patří mezi nejpůsobivější městské celky v severní Itálii. Z Verony sem jezdí vlak přibližně hodinu, z Milána kolem dvou hodin podle spoje.
Smysl mají i menší jezera mimo hlavní proud. Jezero Iseo je známé ostrovem Monte Isola, největším jezerním ostrovem v jižní Evropě. Do oblasti se dá dostat vlakem a navazující regionální dopravou, což ji činí vhodnou pro cestovatele, kteří nechtějí auto. Oproti Gardě tu bývá méně přeplněných promenád a více prostoru pro klidnější pobyt. Pro mnohé návštěvníky je právě tohle rozhodující rozdíl.
Jak tyto destinace spojit do jedné cesty
Pro cestovatele, kteří chtějí severní Itálii poznat efektivně, je nejjednodušší stavět trasu na železnici. Z Milána se dá během jednoho dne navštívit Bergamo i Brescia. Z Benátek je snadno dostupná Padova a Vicenza. Parma a Modena fungují jako dvojice, kterou lze zvládnout v dvoudenním programu. Mantova se dá přidat z Verony nebo z Brescie, případně jako samostatná zastávka na cestě mezi Lombardií a Emilií-Romagnou.
Vlaková doprava v severní Itálii patří k nejhustším v zemi. Mezi hlavními městy jezdí regionální i rychlovlaky, což snižuje potřebu auta. Pro návštěvníka to znamená menší stres s parkováním, které bývá ve starých centrech omezené a drahé. V mnoha městech navíc funguje zóna s omezeným vjezdem, takzvaná ZTL, kde hrozí pokuty za neoprávněný vjezd. Bezpečnější je tedy parkovat mimo historické centrum a zbytek dojít pěšky.
Severní Itálie tak nabízí víc než jen dvojici měst, která zná každý. Bergamo, Parma, Modena, Vicenza, Padova, Brescia nebo Mantova ukazují, že i mezi slavnými destinacemi existují místa s velkou historickou hodnotou, dobrou dopravní dostupností a větším klidem. Pro cestovatele, kteří chtějí vidět Itálii bez největšího náporu turistů, jsou právě tato města často nejpřesvědčivější volbou.
