Než nastoupíte: rozhoduje výběr místa i příprava
U dlouhého letu v ekonomické třídě začíná pohodlí ještě před odletem. Pokud máte možnost vybrat si místo, vyplatí se věnovat pozornost umístění v kabině. Místa u nouzových východů nebo v přední části letadla často nabízejí více prostoru pro nohy, ale bývají rychle vyprodaná nebo za příplatek. V běžné ekonomické třídě bývá rozteč sedadel zhruba 76 až 81 centimetrů, u některých dopravců i méně. Právě několik centimetrů navíc může na letu trvajícím 10 až 14 hodin rozhodnout o tom, zda člověk vydrží sedět bez větších bolestí.
Praktické je také zkontrolovat, kde je nejbližší toaleta a kuchyňka. Sedadla v posledních řadách mívají horší sklon opěradla a větší ruch kolem, na druhou stranu jsou blízko k toaletám. U cestujících citlivých na hluk bývá výhodnější sedět dál od motorů a od prostoru s vyšším provozem. Při rezervaci se vyplatí sledovat i typ letadla, protože například v některých verzích Boeingu 787 nebo Airbusu A350 bývá kabina subjektivně tišší a vlhčí než ve starších strojích.
Před cestou pomáhá i jednoduchá příprava zavazadla do kabiny. Do příruční tašky patří pas, palubní vstupenka, léky, nabíječka, sluchátka, láhev na vodu po průchodu bezpečnostní kontrolou, vlhčené ubrousky a malé občerstvení. Pokud letíte přes noc, přidejte masku na oči, špunty do uší nebo sluchátka s potlačením hluku. Čím méně budete muset v průběhu letu něco hledat, tím snáz si udržíte klid.
Oblečení a doplňky: vrstvy fungují lépe než jedna silná mikina
V kabině bývá teplota proměnlivá. Letadla sice udržují relativně stálé klima, ale cestující často střídají pocit chladu a přehřátí. Nejlépe funguje vrstvení: tričko, lehká mikina nebo svetr a tenká bunda. Ideální je oblečení z prodyšných materiálů, které neškrtí v pase ani v oblasti krku. Dlouhý let není vhodná chvíle na těsné džíny nebo obuv, kterou je těžké zouvat.
Velkou roli hraje i obuv. Pohodlné tenisky nebo nazouvací boty se dají snadno sundat během letu, což pomáhá proti otokům nohou. Ty se u delších letů objevují poměrně často, protože člověk dlouho sedí bez pohybu. Lékaři doporučují alespoň každou hodinu vstát, projít se uličkou nebo několikrát protáhnout kotníky a lýtka přímo na sedadle. U lidí s vyšším rizikem krevních sraženin, například po operaci, v těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce, je vhodné poradit se před cestou s lékařem o kompresních podkolenkách.
Na dlouhých letech se osvědčuje i cestovní polštářek. Ne vždy zabrání bolesti krční páteře, ale může pomoci udržet hlavu ve stabilní poloze. Někomu vyhovuje tvarovaný polštářek do U, jinému nafukovací model, který nezabírá místo v zavazadle. Důležitá je ale i poloha těla: pokud máte možnost, opřete se, lehce sklopte opěradlo a nohy mějte pokud možno celou plochou na podlaze. Když jsou chodidla ve vzduchu, zhoršuje se proudění krve a tělo se unaví rychleji.
Jídlo a pití: co pomáhá, co naopak zatíží
V suchém vzduchu kabiny ztrácí tělo tekutiny rychleji než na zemi. Vlhkost v letadle bývá podle typu stroje často jen kolem 10 až 20 procent, tedy výrazně méně než v běžné místnosti. To je jeden z důvodů, proč mnoho cestujících pociťuje sucho v ústech, podrážděné oči nebo únavu. Základem je pít pravidelně vodu, a to i tehdy, když člověk nemá výraznou žízeň. Na dlouhém letu je rozumné vypít přibližně 250 mililitrů za hodinu, pokud zdravotní stav nevyžaduje jiný režim.
Naopak je dobré vyhnout se nadměrnému množství alkoholu. Ten sice může navodit ospalost, ale současně zhoršuje dehydrataci a kvalitu spánku. Podobně je vhodné omezit příliš slazené nápoje a těžká jídla s vysokým obsahem tuku. Mnoha lidem sedí lehčí strava: například pečivo, ovoce, jogurt, ovesné tyčinky nebo menší porce rýže a zeleniny. Pokud si na palubu berete vlastní jídlo, vyplatí se spíše něco, co se snadno jí a nezatěžuje žaludek.
Roli hraje i načasování jídla podle směru letu. Při nočních letech do cílové destinace se často vyplatí jíst střídmě a přizpůsobit se co nejdříve místnímu času. Naopak při denních letech je praktičtější dát si menší porci a nesnažit se „dohánět“ hlad velkým jídlem před přistáním. Pokud má cestující citlivé trávení, je lepší vyhnout se neznámým nebo velmi kořeněným jídlům těsně před odletem i během letu.
Užitečný cestovní balíček do kabiny může obsahovat:
- láhev na vodu po kontrole na letišti,
- bezpečné malé svačiny, například ořechy nebo ovesné tyčinky,
- žvýkačky nebo pastilky proti suchu v ústech,
- vlhčené ubrousky a dezinfekční gel,
- léky, které člověk pravidelně užívá, vždy v příručním zavazadle.
Spánek na palubě: kdy ho využít a kdy ho raději nechat na zemi
Spánek je při dlouhém letu často největší problém i největší pomocník. Pokud letíte přes noc a po příletu vás čeká denní režim, snažte se usnout podle času v cílové destinaci. Pomáhá ztlumit světlo, nasadit masku na oči a omezit používání telefonu. Modré světlo z displeje totiž může oddálit nástup spánku. Krátký spánek 20 až 40 minut může osvěžit, ale delší a neplánovaný spánek uprostřed dne po příletu obvykle zhorší adaptaci na nové časové pásmo.
Pokud letíte na západ, bývá pro organismus snazší přizpůsobit se delšímu dni než při cestě na východ, kdy je třeba usínat dříve. To je jeden z důvodů, proč bývá jet lag výraznější po cestách na východ. Člověk se většinou dokáže lépe prodlouženému dni přizpůsobit než náhlému posunu režimu směrem k dřívějšímu usínání. U letů s velkým časovým rozdílem, například mezi Evropou a východní Asií nebo Austrálií, může být únava výrazná i několik dní.
Na palubě je dobré mít připravený jednoduchý spánkový rituál. Před usnutím vypít pár doušků vody, vyprázdnit kapsy, stáhnout opěradlo podle možností a uvolnit bezpečnostní pás přes deku, aby byl vidět i při spánku. Posádka může při kontrolách žádat, aby byl pás přes oblečení nebo deku stále patrný. Kdo usíná obtížně, může si pomoci poslechem klidné hudby nebo bílého šumu. Silná prášková sedativa bez doporučení lékaře nejsou vhodným řešením, protože mohou způsobit zmatenost, příliš hluboký spánek nebo problémy po přistání.
Jet lag: jak ho zmírnit ještě před přistáním
Jet lag vzniká, když se vnitřní biologické hodiny neshodují s místním časem. Nejvíce se projevuje únavou, poruchou spánku, podrážděností, bolestí hlavy a někdy i trávicími potížemi. Podle počtu překročených časových pásem může trvat přizpůsobení zhruba jeden den na každé jedno časové pásmo, i když u někoho je reakce rychlejší a u jiného pomalejší. Není proto realistické čekat, že se tělo s posunem o šest nebo osm hodin srovná během jediné noci.
Užitečné je začít s úpravou režimu ještě před odletem. Při cestě na východ pomáhá chodit spát o něco dříve už dva až tři dny před odletem, při cestě na západ naopak posunout usínání později. Na palubě se pak snažte chovat podle času v cíli: pokud je v destinaci noc, spěte; pokud je den, zůstaňte vzhůru, i kdyby to bylo nepříjemné. Po přistání pomáhá denní světlo, které přirozeně posiluje bdělost a pomáhá nastavit rytmus spánku.
První den po příletu je vhodné naplánovat co nejjednodušeji. Důležité schůzky nebo náročné aktivity je lepší nechat až na chvíli, kdy tělo zvládne základní orientaci v novém čase. Pokud je to možné, krátká procházka venku, lehké jídlo a dostatek vody pomohou víc než dlouhé dospávání. Cestující, kteří se na dlouhý let připraví už před odletem a nepodcení drobnosti na palubě, obvykle zvládnou ekonomickou třídu bez výraznějšího diskomfortu i na trasách, kde let trvá přes 10 hodin.
