Moře, které letos táhne davy
Jižní Albánie se v posledních sezonách posunula z okrajového tipu cestovatelů mezi hlavní letní taháky. Nejvíc je to vidět v oblasti kolem Sarandy a Ksamilu, kde se během července a srpna plní hotely, apartmány i pláže. Důvod je jednoduchý: Jaderské a Jónské moře tu má tyrkysovou barvu, pobřeží je členité a řada míst stále působí méně zastavěně než v zavedených středomořských letoviscích.
Albánie má navíc oproti některým známějším destinacím stále nižší cenovou hladinu, i když i zde ceny v posledních dvou letech výrazně rostou. Podle místních cestovních kanceláří a hotelierů patří mezi nejžádanější ubytování apartmány s výhledem na moře, které se v hlavní sezoně často vyprodají týdny dopředu. Zájem táhnou především turisté z Polska, Česka, Slovenska, Německa a také z Balkánu.
Do regionu se cestuje hlavně přes letiště v Tiraně, případně přes řecký Korfu, odkud je do Sarandy pravidelné lodní spojení. Z Tirany trvá cesta autem do jižní části pobřeží zhruba 4 až 5 hodin podle dopravní situace, což je pro část návštěvníků nevýhoda, ale pro jiné zase součást dobrodružství.
Ksamil, Saranda a menší zátoky bez hotelových bloků
Nejznámějším místem regionu je Ksamil, který se v posledních letech stal symbolem albánského pobřeží. Čtyři malé ostrůvky naproti pláži, mělká voda a jemný světlý písek přitahují rodiny s dětmi i návštěvníky, kteří hledají fotogenické místo s karibským vzhledem. Právě Ksamil ale letos patří k místům s největším tlakem na infrastrukturu: v hlavní sezoně bývá obtížné najít volné parkování a pláže se zaplňují už dopoledne.
Saranda, největší letovisko na jihu země, nabízí širší zázemí, promenádu, restaurace i lepší dostupnost výletů do okolí. Z města je to jen několik desítek minut k menším plážím, které bývají klidnější než hlavní městská promenáda. Oblíbené jsou například pláže Mango, Mirror Beach nebo Pasqyra, kde se dá ještě při troše štěstí najít klidnější místo mimo hlavní proud turistů.
Specifikem jižní Albánie jsou i menší zátoky, kam se dá dojít pěšky nebo dojet po úzkých silnicích. Některé jsou přístupné po schodech nebo kamenitých cestičkách, což odradí část návštěvníků, ale právě díky tomu si uchovávají přirozenější ráz. V praxi to znamená, že kdo je ochotný vyrazit dřív ráno nebo dojít o pár set metrů dál, často narazí na podstatně volnější místo než na hlavních plážích.
Na místě je dobré počítat s tím, že ne všechny pláže jsou písčité. Mnohé mají oblázky nebo hrubší štěrk, takže se hodí boty do vody. Vstup do moře bývá ale na většině míst pozvolný, což ocení zejména rodiny.
Antické památky na dosah od koupání
To, co odlišuje jižní Albánii od řady jiných letních destinací, je blízkost významných památek. Jen několik kilometrů od Ksamilu leží antické město Butrint, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na Balkáně a návštěvník tu během jedné procházky projde řeckým, římským, byzantským i benátským obdobím.
Butrint je atraktivní i proto, že není jen „ruinou v poli“. Areál leží v zeleni u laguny, má dochované divadlo, baziliku, městské hradby i mozaiky. V sezoně sem míří denně stovky až tisíce lidí, přesto si místo dokáže udržet atmosféru klidného archeologického parku. Vstupné se pohybuje v řádu několika eur, přesná cena se ale může měnit podle sezony a provozovatele.
Dalším cílem je Gjirokastër, město zapsané na seznamu UNESCO pro svou osmanskou architekturu. Leží asi hodinu a půl jízdy od Sarandy a je známé kamennými domy, pevností na kopci a úzkými uličkami, které připomínají spíše muzeum pod širým nebem než běžné město. Pro turisty je to často jednodenní výlet z pobřeží, který nabídne úplně jiný obraz Albánie než pláže.
Na jihu země se navíc nachází i starověké město Apollonia, které bývá součástí delších cest po Albánii. Leží sice spíše ve vnitrozemí směrem k Fieru, ale pro návštěvníky, kteří jedou přes zemi autem, představuje důležitý archeologický bod. Právě kombinace pobřeží a památek dělá z regionu produkt, který je pro letní dovolenou výjimečně pestrý.
Kolik stojí dovolená a proč ceny už nejsou tak nízké jako dřív
Albánie si dlouho držela pověst levné destinace, kde se dá ubytovat, najíst i cestovat výrazně levněji než v Chorvatsku, Itálii nebo Řecku. To už ale podle místních podnikatelů neplatí v takové míře jako dřív. V hlavních letoviscích jihu země ceny rostou každou sezonu, a to zejména u ubytování v první linii u moře, v restauracích na promenádách a u služeb spojených s plážovým servisem.
Za apartmán pro dvě osoby se v Sarandě nebo Ksamilu v hlavní sezoně obvykle platí výrazně víc než mimo léto, přičemž nejlepší lokality mohou stát násobně více než ubytování pár ulic od pobřeží. Oběd v běžné restauraci vyjde stále levněji než v západní Evropě, ale rozdíly se zmenšují. Podobně se zvyšují i ceny lehátek a slunečníků, které se na některých plážích účtují zvlášť a mohou tvořit významnou část denního rozpočtu.
Největší náklady často představuje doprava. Kdo letí do Tirany a pokračuje pronajatým autem nebo transferem, musí počítat s delším přesunem. Lodní spojení z Korfu do Sarandy je pohodlné, ale v sezoně dražší a závislé na kapacitě. Naopak cestovatelé s vlastním autem mají větší svobodu při objevování menších pláží, musejí ale počítat s místy náročnějšími silnicemi a občas chaotickým parkováním.
V praxi se tak z Albánie stává destinace, která už není vysloveně „za hubičku“, ale pořád nabízí dobrou hodnotu za peníze. To je jeden z hlavních důvodů, proč ji vyhledávají rodiny, mladší páry i cestovatelé, kteří chtějí moře, ale nechtějí utratit rozpočet za jednu jedinou týdenní dovolenou.
Co přitahuje návštěvníky nejvíc: příroda, jídlo i kratší sezona
Kromě pláží a památek hraje roli i místní gastronomie. Na jihu Albánie dominují ryby, mořské plody, grilované maso, zelenina a jednoduchá středomořská kuchyně. V nabídce jsou čerstvé kalamáry, sardinky, mušle nebo dorada, často doplněné domácím vínem a olivovým olejem z okolních oblastí. V menších rodinných restauracích je pořád běžné, že se menu mění podle denního úlovku nebo sezony.
Významným lákadlem je i příroda. V okolí Sarandy a Butrintu se nachází laguny, olivové háje a kopce s výhledy na moře i na řecký ostrov Korfu. Mnoho návštěvníků kombinuje koupání s krátkými výšlapy nebo projížďkami do vnitrozemí. Oblast je atraktivní i pro ty, kteří nechtějí trávit celou dovolenou jen na jednom místě.
Sezona je ale v jižní Albánii kratší než v některých jiných středomořských oblastech. Největší nápor přichází od června do září, přičemž červenec a srpen bývají nejrušnější a zároveň nejteplejší. V těchto měsících se teploty běžně pohybují vysoko nad 30 stupňů Celsia a moře je nejpříjemnější na koupání, ale zároveň je potřeba počítat s plnějšími plážemi a vyššími cenami.
Pro řadu cestovatelů je tak ideální volbou červen nebo září, kdy je stále teplo, ale region nepůsobí tak přeplněně. Právě tehdy se nejlépe ukazuje hlavní přednost jižní Albánie: během jednoho týdne lze střídat koupání v malých zátokách, návštěvu památek světového významu i večerní procházky po pobřežních městech, která si i přes rostoucí popularitu stále drží vlastní balkánský charakter.
