Kdy na Island vyrazit, pokud chcete klid a šanci na polární záři
Nejlepší období pro návštěvu Islandu mimo hlavní sezonu je od října do dubna. Právě tehdy jsou noci dost dlouhé na pozorování polární záře a zároveň je ostrov výrazně méně zaplněný než v letních měsících, kdy na některých místech proudí davy turistů prakticky bez přestávky. Největší šanci na severní záři bývá podle islandských meteorologů od září do poloviny dubna, přičemž rozhodující je kombinace tmy, jasné oblohy a sluneční aktivity.
Pro cestovatele má smysl rozlišovat dvě části „mimo sezonu“. Podzim v říjnu a listopadu bývá mírnější, s častějšími dešti a ještě relativně snesitelnými teplotami. Zima od prosince do února přináší nejdelší noci a největší pravděpodobnost sněhu a ledu, ale také kratší denní světlo a náročnější podmínky na silnicích. Březen a začátek dubna pak často nabízejí dobrý kompromis: stále je možné vidět polární záři, ale dny se prodlužují a některé silnice i služby fungují bez omezení, která bývají typická pro hlubokou zimu.
Polární záře: kde ji hledat a co rozhoduje o úspěchu
Polární záře není na Islandu zaručená, i když je země jedním z nejdostupnějších míst v Evropě, kde ji lze pozorovat. Klíčové jsou tři věci: tma, jasná obloha a co nejmenší světelné znečištění. Ve městech, zejména v Reykjavíku, bývá zážitek slabší, a proto se vyplatí odjet alespoň několik desítek kilometrů za město. Oblíbené lokality zahrnují oblast národního parku Thingvellir, pobřeží poloostrova Snæfellsnes nebo okolí města Vík na jihu ostrova.
Islandský meteorologický úřad pravidelně zveřejňuje předpověď oblačnosti i model výskytu polární záře. Cestovatelé sledují zejména třídenní předpověď oblačnosti a tzv. aurora forecast, který ukazuje pravděpodobnost výskytu jevu na stupnici od 0 do 9. Hodnoty 3 až 5 už mohou znamenat velmi slušnou podívanou, pokud je obloha čistá. Důležité je také vyjet mimo dosah mraků, protože i silná aktivita na obloze je zbytečná, když je vše zakryto nízkou oblačností.
Praktické je mít během pobytu několik večerů bez pevného programu. Polární záře se často objeví jen na desítky minut a hodně záleží na trpělivosti. Místní průvodci doporučují oblečení do mrazu, termosku s teplým nápojem a aplikaci s aktuální předpovědí. V zimě se také vyplatí mít nabitý telefon a powerbanku, protože nízké teploty zkracují výdrž baterií.
Vodopády v ledu a sněhu: jiný Island než v létě
Island je známý vodopády, ale právě mimo sezonu se z nich stávají místa s úplně jinou atmosférou. Některé vodopády částečně zamrzají, okolní skály pokrývá námraza a přístupové cesty bývají prázdnější. Mezi nejnavštěvovanější patří Gullfoss, Skógafoss, Seljalandsfoss nebo Kirkjufellsfoss. V zimě je však nutné počítat s tím, že ne vždy lze dojít až k vyhlídce nebo pod vodopád, protože stezky mohou být zledovatělé nebo uzavřené.
Gullfoss na Zlatém okruhu patří k místům, kde zimní návštěva dává největší smysl. Silný proud vody vytváří výrazné ledové útvary, okolí bývá fotograficky atraktivní a parkoviště je mimo špičku mnohem volnější než v létě. Skógafoss na jihu ostrova je zase známý dramatickým kontrastem mezi padající vodou, sněhem a tmavou oblohou. V mrazivých dnech se na skalách tvoří ledové závěsy, které mění celý profil vodopádu.
Řada cestovatelů ale podceňuje bezpečnost. V zimě jsou chodníky kolem vodopádů často kluzké a běžná turistická obuv bez protiskluzové podrážky nestačí. Islandské úřady i průvodci upozorňují, že návštěvníci by měli sledovat aktuální stav stezek a nechodit za zábrany. I krátký pád na ledu může v odlehlejších místech znamenat komplikaci, protože záchranné služby sice fungují dobře, ale zásah v horším počasí trvá déle.
Jak se po Islandu pohybovat mimo sezonu
Nejflexibilnější možností je pronájem auta, ale v zimních měsících vyžaduje vyšší opatrnost. Na Islandu se v tomto období běžně používají vozy s pohonem všech kol, zejména pokud cestovatelé míří mimo hlavní tahy. I na silnici číslo 1, která obepíná ostrov, mohou být úseky pokryté sněhem, ledem nebo silným větrem. Podle islandské správy silnic a pobřeží je před každou delší jízdou nutné kontrolovat stav silnic a varování před větrem či uzavírkami.
Pro zimní cestu je důležité počítat s tím, že denní režim je úplně jiný než v létě. V prosinci a lednu může být světlo jen zhruba 4 až 5 hodin denně, takže je potřeba plánovat přesuny tak, aby se hlavní jízda odehrávala za světla. Mnoho cestovatelů proto volí ubytování po trase a nezkouší objet celý ostrov během několika dnů. To snižuje riziko únavy i stresu z počasí.
Autobusová doprava funguje hlavně mezi většími městy a na vybraných turistických linkách, ale mimo sezonu je méně častá a méně flexibilní. Pro výlety za polární září nebo k odlehlejším vodopádům je proto auto prakticky nutností. Naopak při pobytu v Reykjavíku lze využít organizované večerní výjezdy za aurorou, které zahrnují dopravu mimo světla města a často i průvodce sledujícího počasí a aktivitu na obloze.
Ceny, ubytování a co si rezervovat dopředu
Island patří k nejdražším zemím Evropy a mimo sezonu sice ceny klesají, ale ne dramaticky. Největší úspora bývá u letenek a ubytování. Zatímco v létě mohou být menší penziony či guesthousy vyprodané týdny dopředu, od října do března bývá nabídka širší a ceny příznivější. Ubytování v Reykjavíku nebo na jihu ostrova se ale i v zimě vyplatí rezervovat s předstihem, zejména pokud cestujete kolem Vánoc, Nového roku nebo během jarních prázdnin v Evropě.
Rozdíl v rozpočtu je znát také u půjčení auta. V zimě bývají k dispozici výhodnější sazby než v létě, ale připočítat je třeba pojištění, zimní výbavu a případně poplatek za druhého řidiče. U stravování je běžné, že cestovatelé kombinují restaurace s nákupy v supermarketech, protože i jednoduchý oběd v turisticky frekventované oblasti může vyjít velmi draho. Mnoho ubytování má společnou kuchyň, což je mimo sezonu praktické a ekonomické.
Rezervovat dopředu se vyplatí hlavně při plánování konkrétních zážitků, jako jsou ledové jeskyně, výlety za polární září nebo pobyty v termálních lázních v exponovaných časech. Některé ledové jeskyně jsou přístupné jen s průvodcem a jen v určitém období roku, protože podmínky v ledovcích se rychle mění. Pokud chce cestovatel vidět jednu z nejznámějších ledových jeskyní u ledovce Vatnajökull, musí počítat s tím, že zájezd bývá vázán na počasí a bezpečnostní rozhodnutí průvodců.
Co si sbalit, aby cesta nebyla jen o přežití zimy
Správné vybavení rozhoduje o tom, zda si cestovatel Island mimo sezonu užije, nebo jen promrzne. Základem je vrstvení: funkční spodní prádlo, izolační střední vrstva a nepromokavá vrchní bunda i kalhoty. Nezbytné jsou pevné boty s dobrou podrážkou, ideálně s možností přidat nesmeky. Rukavice, čepice, nákrčník a náhradní suché ponožky patří k vybavení stejně samozřejmě jako nabíječka na telefon.
Užitečné jsou i méně nápadné věci: čelovka kvůli krátkému dni, termoska, sáček na mokré oblečení a lékárnička. Kdo plánuje fotit, měl by počítat s tím, že baterie ve velkém mrazu vydrží výrazně kratší dobu. Fotografové často nosí náhradní baterie v kapse u těla, aby je udrželi v teple. Pokud se člověk chystá za polární září, je dobré vzít i stativ; bez něj bývají noční snímky jen obtížně použitelné.
Island mimo hlavní sezonu není pro každého, ale nabízí přesně to, co v létě často chybí: prostor, ticho a výrazně větší šanci zažít známá místa bez davů. Kdo přijme proměnlivé počasí, kratší dny a nutnost pečlivějšího plánování, dostane ostrov v podobě, kterou v letních měsících většina návštěvníků nikdy neuvidí.
