Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i členové Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, učinil významný objev v oblasti geologie a vulkanologie. Zjistil, že bahenní proudy, které vznikají na bahenních sopkách, nevznikají pouze během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že celý objem bahna může po řadu let pomalu klouzat krajinou, přičemž každá nová erupce znovu uvádí do pohybu starší části tohoto tělesa. Tato zjištění přinášejí nový pohled na mechanismy, které ovlivňují chování bahenních sopek, a mohou mít dalekosáhlé důsledky pro náš pohled na geologické procesy jako celek.
Výzkum bahenní sopky Lokbatan, která je jednou z nejaktivnějších bahenních sopek na světě, byl realizován v letech 2022 až 2025 a zahrnoval kombinaci různých metod, jako jsou terénní pozorování, analýza satelitních snímků, radarová měření deformací zemského povrchu metodou InSAR a geofyzikální průzkum podzemí. Výsledky výzkumu ukazují, že Lokbatan tvoří dva aktivní krátery, přičemž z jednoho z nich vybíhá více než kilometr dlouhý bahenní proud. Petr Brož, spoluautor studie z Geofyzikálního ústavu, vysvětlil, že dosud byla považována za pravdivou teorie, že takto rozsáhlé proudy vznikají pouze během mimořádně objemných erupcí. Nové poznatky však ukazují, že se bahno může pohybovat i mimo erupce, což mění dosavadní chápání těchto geologických procesů.
Petr Brož podrobně popsal, jak výzkum odhalil, že hmotnost nově vyvrženého bahna může zatížit starší uloženiny natolik, že se starší proud začne pomalu posouvat po svahu. Tento jev je srovnatelný s tím, jak nově napadlý sníh na ledovci přidává hmotu, která uvádí do pohybu starší části ledu. Tímto způsobem se bahenní proudy mohou pohybovat i v období mezi erupcemi, což bylo dosud opomíjeno. Vědci tak objevili, že každá nová erupce ukládá v okolí kráteru další vrstvu čerstvého bahna, která zvyšuje tlak na starší části a způsobuje jejich pohyb. Tyto poznatky mohou mít zásadní význam pro porozumění dynamice bahenních sopek a pro predikci jejich chování v budoucnosti.
Techniky a metody výzkumu bahenních sopek
Pro tento výzkum byly použity moderní technologie a metodologie, které umožnily vědcům sledovat a analyzovat pohyby bahenní sopky s vysokou přesností. Vědci spojili opakovaná terénní měření s analýzou radarových snímků z družic, která dokáže zachytit drobné pohyby povrchu s přesností na centimetry. Dále byla použita elektrická odporová tomografie, která odhalila pod povrchem vodou nasycenou vrstvu s nízkým elektrickým odporem. Tato vrstva funguje jako jakási lubrikační zóna, která usnadňuje pohyb celého bahenního proudu. Kombinace těchto metod přinesla nové a cenné informace o dynamice bahenních sopek a pomohla vědcům lépe pochopit, jak se tyto geologické útvary chovají a jak reagují na různé faktory, jako jsou erupce nebo klimatické změny.
Důsledky pro geologii a vulkanologii
Tyto nové poznatky mají dalekosáhlé důsledky pro oblast geologie a vulkanologie. Pomohou lépe porozumět chování bahenních sopek a jejich vlivu na okolní krajinu. Zároveň mohou přispět k větší přesnosti při předpovědích erupcí a při hodnocení rizik spojených s těmito jevy. Bahenní sopky, které se dříve považovaly za méně nebezpečné než klasické sopky, mohou mít ve skutečnosti mnohem složitější dynamiku, než se předpokládalo. Tímto způsobem může výzkum českých vědců přispět k rozšíření znalostí o geologických procesech a jejich vlivu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že bahenní sopky jsou rozšířené po celém světě, mohou mít výsledky tohoto výzkumu význam pro celou planetu a pro pochopení geologických procesů jako celku.
