Premiér André Babiš se ve svém nedávném videu na Facebooku opřel o příklady ze zahraničí, aby obhájil svou novou novelu, která má zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. V rámci svého argumentu se Babiš odvolával na země jako jsou Francie, Španělsko, Slovensko a Maďarsko, které údajně fungují na obdobném principu. Nicméně, experti a mediální analytici upozorňují, že situace v těchto zemích je mnohem komplikovanější a značně problematická. Zatímco Babiš tvrdí, že státní financování médií nijak neohrožuje demokracii, realita v zemích, které uvádí jako vzory, ukazuje na opak.
Odborníci poukazují na vážné problémy, které se objevily v Maďarsku, kde po pádu Viktora Orbána nová vláda Pétera Magyara označila dřívější systém státních médií za „továrnu na lži“. Nový politický režim se snaží obnovit nestrannost médií a jeho představitelé museli rychle předložit zákon o transformaci státních médií, aby zvrátili předchozí neúspěchy. Tento příklad ukazuje, jak rychle může stát ovládnout a manipulovat veřejnoprávní média, což vzbuzuje obavy i v české společnosti ohledně plánované Babišovy reformy.
Slovenský model a jeho důsledky
Odborníci upozorňují také na Slovensko, kde po zrušení koncesionářských poplatků došlo k dramatickému poklesu rozpočtu pro veřejnoprávní média. Nová vláda pod vedením Roberta Fica přetvořila veřejnoprávní RTVS na nástroj vládní propagandy, což vyvolalo kritiku a obavy o nezávislost médií. Mediální analytička Marína Urbániková z Masarykovy univerzity varuje, že Slovensko se stalo příkladem, jak lze pomocí legislativních změn a rozpočtových rozhodnutí uškrtit nezávislost médií. V krátkém čase se Slovensko dostalo do situace, kdy veřejnoprávní médium přišlo o téměř třetinu svého rozpočtu, což zásadně ovlivnilo jeho fungování a schopnost informovat veřejnost objektivně.
Podle profesora Václava Štětky, který se zabývá mediální politikou, je proces ovládnutí médií na Slovensku a v Maďarsku výsledkem kombinace různých mechanismů, které zahrnují zákonné změny, převod pod státní rozpočet i obsazení regulačních orgánů vládními nominanty. V obou zemích byl tento proces poměrně rychlý a efektivní, což vyvolává obavy o budoucnost nezávislých médií v České republice, kde Babišova vláda rovněž slibuje stabilitu a transparentnost. Avšak podle Urbánikové je stávající mechanismus financování médií nastaven nevhodně a může vést k obdobným problémům jako v sousedních zemích.
Hrozby pro česká média a jejich nezávislost
Odborníci se obávají, že pokud dojde k realizaci Babišovy novely, česká média by mohla čelit obdobnému osudu jako jejich slovenské a maďarské protějšky. Vláda by mohla mít větší kontrolu nad veřejnoprávními médii, což by znamenalo ohrožení jejich nezávislosti a objektivity. Mnozí experti se shodují, že financování médií ze státního rozpočtu může být nebezpečným nástrojem pro politickou manipulaci, pokud se nedodrží přísné standardy a záruky nezávislosti. V současné době se také diskutuje o tom, jaké mechanismy by mohly zajistit, že média zůstanou nezávislá a schopná plnit svou roli v demokratické společnosti.
V závěru je jasné, že situace kolem financování médií v České republice vzbuzuje silné emoce a obavy. Příklady Slovenska a Maďarska ukazují, že státní financování může vést k vážným problémům a ztrátě nezávislosti veřejnoprávních médií. Babišova vláda by měla brát tyto varování v potaz a hledat cesty, jak zajistit, aby česká média mohla vykonávat svou práci bez politického vlivu. Odborníci vyzývají k otevřené diskuzi o budoucnosti médií v České republice a k hledání řešení, která by zajistila jejich nezávislost a objektivitu.
