Umělá inteligence pomáhá při odhalování rakoviny kůže tak, že porovnává fotografie znamének a dalších kožních útvarů s rozsáhlými databázemi obrazů. Algoritmy hledají změny ve tvaru, barvě, okrajích nebo struktuře léze a upozorní dermatologa na nález, který zaslouží bližší kontrolu.
Nejčastěji se technologie používá při dermatoskopickém vyšetření. Lékař si znaménko prohlédne speciálním přístrojem, snímek uloží do systému a software ho vyhodnotí podle naučených vzorců. Rozhodnutí ale zůstává na odborníkovi. Podezřelé znaménko potvrdí nebo vyloučí až dermatolog, případně histologické vyšetření po odběru tkáně.
Rychlejší třídění znamének
Rakovina kůže patří mezi nádory, u nichž hraje čas výraznou roli. Melanom se při pozdním odhalení šíří do dalších částí těla, zatímco včas zachycený nádor se často odstraní chirurgicky s dobrou vyhlídkou na úplné vyléčení. Umělá inteligence proto dostává prostor hlavně jako pomocník při takzvaném screeningu, tedy při třídění velkého množství kožních nálezů.
Dermatolog během dne prohlédne desítky pacientů. Systém mu nabídne druhý názor během několika sekund a označí oblasti, které vyhodnotil jako rizikové. Nemocnice i soukromé ordinace tak získávají nástroj, který pomáhá sjednotit posuzování snímků. Přesná čísla se podle zdrojů liší, protože studie používají různé přístroje, databáze i skupiny pacientů.
Výzkum zveřejněný v odborných časopisech ukazuje, že některé algoritmy dosahují při rozpoznávání melanomu velmi vysoké citlivosti. To znamená, že zachytí velkou část skutečně nebezpečných nálezů. Za cenu toho ale označí i některá neškodná znaménka. Pacient pak absolvuje další vyšetření, což není příjemné, ale falešně pozitivní výsledek je u screeningu přijatelnější než přehlédnutý melanom.
Já bych se na výsledek aplikace v telefonu nespoléhala. Fotografie pořízená v koupelně bez měřítka, správného světla a dermatoskopu nemá stejnou hodnotu jako snímek z ordinace. Aplikace může člověka upozornit, že se má objednat, nikoli mu dát jistotu, že je zdravý.
Co technologie zatím neumí
Algoritmus nezná celý příběh znaménka. Neví, kdy se objevilo, zda krvácelo, svědilo nebo se během posledních měsíců zvětšilo. Nevidí ani všechny okolnosti pacienta, například počet znamének, rodinnou anamnézu, prodělané spálení kůže nebo oslabenou imunitu. Tyto informace získá až lékař při rozhovoru a vyšetření.
Problém představují také data, na nichž se umělá inteligence učí. Pokud databáze obsahuje hlavně fotografie světlé kůže, systém se hůř orientuje u tmavších odstínů pokožky. Rozdíly vznikají také mezi mobilními telefony, dermatoskopy a nemocnicemi. Software, který funguje dobře v jedné zemi, proto automaticky nezaručí stejnou přesnost jinde.
Setkala jsem se s tím, že lidé považovali „negativní“ výsledek aplikace za povolenku dalšího odkládání návštěvy kožního lékaře. To je přesně opačný efekt, než jaký by tato technologie měla mít. Když se znaménko mění, krvácí, svědí nebo má nepravidelný tvar, objednala bych se bez ohledu na výsledek automatického hodnocení.
Znám případ ženy, která si několik měsíců fotografovala tmavé znaménko na rameni. Mobilní aplikace ho vyhodnotila jako málo rizikové, ale při osobní kontrole dermatolog doporučil odstranění. Histologie později potvrdila časný melanom. Lékař tehdy řekl, že rozhodující nebyla jediná fotografie, ale změna v čase a klinický nález.
Budoucnost je ve spolupráci s lékařem
Vývojáři pracují na systémech, které porovnají snímky z různých návštěv a upozorní na pomalý růst nebo změnu barvy. Takové sledování může pomoct lidem s velkým počtem znamének, u nichž je ruční porovnávání fotografií náročné. V některých ordinacích vznikají také databáze celého povrchu těla, aby lékař viděl nové nebo měnící se léze při další kontrole.
Technologie se uplatní i mimo melanom. Výzkumné týmy testují její využití u bazocelulárního karcinomu, spinaliomu a dalších kožních nádorů. Každý typ má jiné projevy a algoritmus se musí učit na dostatečně rozmanitých příkladech. Tady si nejsem jistá, zda dnešní komerční nástroje dokážou spolehlivě pokrýt všechny typy kůže a všechny fáze onemocnění.
Osobně bych umělou inteligenci v ordinaci přivítala jako kontrolu navíc, ne jako náhradu dermatologa. Lékař rozhoduje v souvislostech, vysvětlí další postup a při podezření zajistí biopsii. Program pouze počítá podobnost s tím, co viděl ve svých datech.
Každý, kdo si všimne nové nebo nápadně se měnící skvrny, by měl vyhledat dermatologa, i když nebolí. Podezřelé znaménko se často tváří nenápadně a obyčejná fotografie v telefonu to nezmění. Já bych si při tmavém útvaru, který se během několika týdnů zvětšuje, termín u lékaře zapsala ještě dnes.
