Vědecký tým mezinárodního projektu Vesuvius Challenge dosáhl významného úspěchu v oblasti archeologie a papyrologie, když se mu podařilo přečíst dva tisíce let starý zuhelnatělý svitek z Herculanea bez nutnosti jeho otevření. Tento vzácný papyrus, označovaný jako PHerc. 1667, přežil slavnou erupci Vesuvu v roce 79 n. l., avšak jeho zuhelnatění znemožnilo jakékoliv pokusy o rozvinutí. Předchozí pokusy o otevření svitku skončily neúspěšně a svitek byl považován za prakticky nečitelný. Díky novým technologiím a metodám však nyní vědci získali cenný text, který osvětluje myšlenky a filozofii dávné doby.
V rámci tohoto projektu tým využil moderní technologie, zejména vysokorozlišovací fázově kontrastní rentgenovou mikrotomografii, která byla aplikována na evropském synchrotronu European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) ve Francii. Tato technologie umožnila vědcům prozářit svitek rentgenovým zářením a získat tak trojrozměrná data s rozlišením 2,4 mikrometru. Využitím pokročilých algoritmů strojového učení se podařilo identifikovat a zvýraznit stopy inkoustu, které by byly pro lidské oko neviditelné. Zatímco umělá inteligence sloužila k detekci inkoustu a virtuálnímu rozvinutí, samotné přečtení textu provedli zkušení papyrologové, kteří s pečlivostí ověřovali každé slovo.
Odhalení obsahu svitku a jeho historický kontext
Tým vědců takto úspěšně přečetl celý zachovaný obsah svitku, jehož délka činí přibližně 1,4 metru a výška 8 cm. Svitky z Herculanea obsahují asi dvaadvacet sloupců řeckého textu, které se zaměřují na etiku, lidskou přirozenost a mravní pokrok. Díky zmínce o Aristokreónovi, synovci stoického filozofa Chrysippa, a stylu písma, který odpovídá dědictví stoické školy, byl text datován do 2. století př. n. l., nebo na přelom 3. století př. n. l. a 2. století př. n. l. Tento objev přináší cenné informace o myšlení a filozofických směrech starověkého Řecka, které dosud nebyly známy.
Úspěch této technologie dává naději na záchranu dalších historických dokumentů, které byly dosud považovány za ztracené. V současnosti na rozbalení čeká více než 600 dalších svitků z Herculanea, které by mohly obsahovat neocenitelné informace o starověkých kulturách, filozofii a literatuře. Například, další uzavřený svitek s označením PHerc. 139 byl již úspěšně zdokumentován, kdy se podařilo identifikovat jméno autora i název díla. Potvrdilo se, že jde o dílo „O bozích, kniha 8“ od Filodéma z Gadary, což představuje významný příspěvek k poznání starořecké literatury.
Budoucnost papyrologie a umělá inteligence
Úspěch v přečtení zuhelnatělého svitku ukazuje, jak mohou moderní technologie, jako je umělá inteligence a zobrazovací metody, změnit obor papyrologie. Tyto inovace umožňují vědcům přístup k historickým dokumentům, které byly dosud považovány za nečitelný, a otevírají nové možnosti pro výzkum a vzdělávání. Historie, která se skrývá za těmito starobylými texty, může poskytnout cenné poznatky o kultuře, náboženství a myšlení lidí v antických dobách, a to nejen v Řecku, ale i v dalších částech světa. Vědci nyní doufají, že podobné technologie umožní rozluštit další, dosud neznámé texty, které by mohly obohatit naše chápání historie a filozofie.
