Lidé v Evropě brali drogy už v době bronzové

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, píše deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili také vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.

Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.

„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu.

Vědci podle Guerraové měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala.