Autor: Bc. Martina Vaňková

Záloha dat už dávno není jen téma pro firmy nebo IT oddělení. Útoky ransomwaru, poruchy disků i obyčejná lidská chyba ale umějí připravit o fotky, účetnictví i pracovní dokumenty během několika minut. Právě proto má smysl držet se jednoduchého pravidla 3-2-1, které výrazně zvyšuje šanci, že o data nepřijdete. V následujícím průvodci je krok za krokem vysvětleno, jak strategii nastavit v praxi, kolik záloh opravdu stačí a kde lidé nejčastěji chybují.

Autonomní auta se na silnici neorientují „očima“ jako člověk, ale kombinací kamer, radarů, lidarů a výkonného softwaru, který z těchto dat v reálném čase skládá obraz okolí. Právě déšť, tma a odlesky na mokré vozovce ale tento systém zásadně komplikují a patří k nejobtížnějším situacím, s nimiž se samořiditelná auta potýkají. Proč je pro ně noční liják takový problém a jak se výrobci snaží strojové vidění zlepšit? Podívali jsme se na to krok za krokem.

Federovaný web je model internetu, ve kterém data, účty i komunikace nejsou soustředěné na jednom místě, ale rozptýlené mezi více nezávislých serverů. Nejviditelněji se prosazuje na sociálních sítích, kde platformy jako Mastodon nebo Pixelfed nabízejí alternativu k Facebooku, X či Instagramu. Pro běžné uživatele to znamená větší kontrolu nad účtem, jiná pravidla i odlišný způsob, jak se propojují lidé napříč službami.

Reklamní sítě a sledovací skripty dnes sbírají data o uživatelích napříč weby, aplikacemi i chytrou domácností. Jednou z cest, jak část této digitální stopy omezit, je nastavení domácího DNS serveru s filtrováním domén. Funguje to překvapivě účinně, ale má to i limity a vyžaduje správný postup. Následující text ukazuje, co DNS umí, jaké nástroje se používají a na co si dát při domácím nastavení pozor.

Solid-state baterie patří mezi nejsledovanější technologie současnosti. Slíbit mají vyšší energetickou hustotu, rychlejší nabíjení i menší riziko požáru než dnešní lithium-iontové články. Přesto se z laboratoří do běžných notebooků a mobilů dostávají jen pomalu. Proč se kolem nich mluví už roky, co přesně umějí a kdy mohou změnit každodenní používání elektroniky?

Mesh Wi-Fi slibuje konec míst, kde mobil nebo notebook ztrácí signál, a v domácnostech s více patry či silnými zdmi může být rozdíl opravdu znát. Místo jednoho routeru pracuje několik propojených jednotek jako jedna síť, která předává zařízení mezi sebou bez rušivých výpadků. V praxi ale nejde jen o koupi dražšího setu: rozhoduje rozmístění, počet uzlů i správné nastavení. Podívejte se, kdy se mesh vyplatí, jak funguje a na co si dát při instalaci pozor.

Klasická hesla dlouhá léta představovala základ digitální bezpečnosti, zároveň ale patří mezi nejslabší článek ochrany účtů. Technologie Passkey má ambici tenhle model nahradit a přihlášení zjednodušit i zpřísnit současně. V praxi slibuje méně phishingu, méně zapomenutých hesel a méně útoků na databáze přihlašovacích údajů. Jak funguje, kde se už používá a co od ní mohou čekat běžní uživatelé i firmy?

Deepfake video už dávno není jen laboratorní kuriozita, ale běžně dostupná technologie, která dokáže během několika minut vytvořit přesvědčivý podvrh mluvící tváře. S rostoucí kvalitou syntetických videí ale rostou i nástroje, které se je snaží odhalit — od analytických platforem po systémy sledující drobné nesrovnalosti v pixelech, pohybu rtů či metadatach souboru. Proč je ale rozpoznání deepfake tak obtížné a které softwarové nástroje dnes patří k nejpoužívanějším?

RISC-V je otevřená architektura procesorů, která se v posledních letech z nenápadného akademického projektu proměnila v jednu z nejdůležitějších technologií polovodičového průmyslu. Na rozdíl od zavedených platforem ARM nebo x86 není svázaná licenčními poplatky ani přísnou kontrolou jednoho vlastníka. Právě to z ní dělá potenciální zbraň proti současné závislosti světa na několika málo výrobcích čipů a technologií. Vysvětlíme, jak RISC-V funguje, kdo ji používá a proč kolem ní roste takový rozruch.

Nositelná elektronika se rychle mění a spolu s ní i to, co považujeme za „chytré“ zařízení na těle. Zatímco chytré hodinky si drží silnou pozici, stále větší pozornost získávají prsteny a brýle, které slibují méně rušivé používání a delší výdrž baterie. Trh se posouvá od velkých displejů k nenápadným senzorům, které sbírají data po celý den. Proč k tomu dochází a co to znamená pro budoucnost každodenního nošení elektroniky, ukazují konkrétní čísla i nové produkty.